Ticka na LVT louny
Zúčastnili jsme se s Ticinkou výcvikového tábora Agility v Lounech, který pořádala OSA Hloubětín. Na táboře jsme byli od 1.8. do 9.8.08, s tím, že 2.8.08 se konal coursingový závod.
Toto je pohled od našeho auta na klubovnu, za kterou bylo několik parkurů
První víkend s námi byla i Jackinka, která odjela v neděli. Na táboře byli hodní lidi, kteří měli pochopení i pro "bojová plemena" a opět Ticinka dokazovala, že bulíci jsou moc hodní a šikovní pejskové.
Namísto ve stanu jsme bydleli v autě..............
........a takto se v něm Ticínek pelešil 
Na táboře jsme nikoho neznali. Nejvíce jsme se potom družili s našimi sousedy Katkou a jejím tátou, měli čínského chocholatého pejska Heriho. Když se Picoš otrkal, často k nim chodil na návštěvy (nejvíce chodila navštěvovat Heriho mističku). Byli to moc hodní lidé, na kterých bylo vidět, že pejsky opravdu milujou :-). Kačka neváhala tulit i Ticinku a "šišli myšli Ticinko" zaznívalo každou chvilku :-)
Ticinka na návštěvě u Heriho
Výcvik probíhal 2x denně. Ráno a večer (kvůli vedrům). Přes den pejskové museli povinně odpočívat, na což je Ticinka přeborník. Výcvikářku nám dělala Anička, která nás naučila mnoho nového a díky ní jsem si uvědomila kolik dělám na parkuru chyb a také mě naučila, jak psa na parkuru vodit tak, aby měl větší pohodlí a snazší náběhy na překonávání překážek. Moc jí děkujeme, že se nám individálně věnovala při boji s houpačkou a tím Ticince pomohla překonat její strach z překlápějící se houpajdy. Jednoho dne jsme si na tréninku zaběhli parkur pro výkonnostní kategorii A2 a Ticka ho až na jedno odmítnutí (samozřejmě kvůli mému chybnému navedení na překážku) absolvovala perfektně.
Anička. Naše trenérka. 
Pohled na hlavní parkur. Za ním jsou vidět dva parkury tréninkové.
Pro zájemce se pořádali i tréniky Flyballu, stop, rozlišování předmětů, kruhové obrany, poslušnost. My jsme se ale drželi pouze Agility. To byl cíl, s kterým jsme tam jeli a já nechtěla zbytečně mrhat Ticinky energií, kterou tak pracně načerpávala mezi tréninkama.
Namáhavé čerpání energie.........
............ a flákání se v autě. 
Ve volných chvilkách jsme chodili k řece Ohři, kterou jsme měli ihned za táborem. Přístup do vody nemohl být lepší. Pozvolné klesání. Naprostý ideál pro brouzdala Tice. Voda krásná, čístá, bez bláta, bylo vidět až na dno, jen kamínky. Většinou jsme však svůj volný čas věnovali již zmiňovanému, povinnému lenošení.
V rámci tábora se pořádali i závody, vždy o víkendu. My jsme se zúčastnili neoficiálních A0. O výsledcích se můžete dičíst v příspěvku TICINKA A AGILITY.